Jak to probíhá... 

Eliška (3)

O Elišáka (3 roky) se starám už dva roky. Přebalování mi nedělalo problém, protože jsem si to pěkně nacvičil díky své dnes už jedenáctileté dcerce :). Postupně jsem ale Elišku s její rodinou naučil na nočník, takže se teď můžeme věnovat jiným činnostem. Třeba malování, sestavování puzzle, ale třeba i skákání na trampolíně :) Popravdě to ji baví asi nejvíc ze všeho. Mamince Elišky pomáhám, když ji chce svézt na koni. Zkrátka využije mě zejména tam, kde je potřeba na pomoc chlap. Maminka je totiž na všechno sama a chlapská pomoc se ji hodí. I díky tomu má čas na sebe a na hledání nového partnera. Až si nějakého najde už mě třeba potřebovat nebude ;-)   

Daneček (10)

Daneček je desetiletý chlapec, který se narodil s mozkovou obrnou. Je na vozíčku a o to náročnější je se o něj postarat. Proto si jeho maminka samoživitelka našla mě. Danečka vozím do školy a ze školy, a to i metrem po Praze, přebaluji ho, umývám a pečuji o základní hygienu, ale taky si s ním hraju a snažím se ho aspoň v rámci možností vzdělávat. Možná vás to překvapí, ale nejvíc ho baví uklízet. Maminka Danečka mi půjčuje své velké auto, kterým Dana vozím na rehabilitace nebo do školy. Chodíme spolu nakupovat. Zvládám nejen domácí práce, ale s mojí pomocí se celá rodina mohla přestěhovat do nového bytu, kde jsem pomáhal se sestavováním nového nábytku a s různými drobnými úpravami v bytě. To všechno mamince pomáhá k tomu, aby si aspoň na chvíli odpočinula nebo mohla shánět peníze na drahé vybavení pro Danečka.   

Kristýna (16)

Kristýnka je šestnáctiletá dívka, která se mi při první naší schůzce svěřila, že má úzkosti, které řeší sebepoškozováním. Díky svým zkušenostem z práce s dětmi, vzdělání i psychoterapeutickému výcviku, ale také pozitivnímu přístupu k životu, jsem dokázal s dívkou pracovat na tom, aby si uvědomila nebezpečnost takového jednání, přestala se trestat a naopak našla smysl života. Navázali jsme spolu hezký vztah a po několika setkání začala být Kristýnka pozitivnější a sebevědomější. Překonala náročné období ve škole a začala zvládat problémové vztahy se svým bratrem a rodiči. Zejména s otcem, který na ni měl vždy jen náročné požadavky, ponižoval ji a kritizoval. Potřebovala aspoň na chvíli mít nějaký dospělý mužský vzor, který ji, jako ženu, dokáže ocenit. Stalo se. Přestala být tak uzavřená a začala si hledat nové kamarády. Přirozeně se tím zmenšila potřeba se vídat a nyní se tedy vídáme už jen jednou za měsíc :-)    

Pája (7)

Pavlík má problémy s nacházením kamarádů. Je příliš sebestředný a upozorňuje na sebe. Má také problém udržovat hranice, takže ve škole s jeho chováním moc spokojení nejsou. Po několika měsících setkávání se mi podařilo s Pájou navázat hezký vztah. Pavlíka vozím vlastním autem na hokejové tréninky, tahám místo rodičů těžkou výbavu a pomáhám s převlíkáním, které je u hokejistů hodně náročné. Tohle je výhoda chlapa "hlídače" ;-) Mamince posílám fotky a videa z tréninků a z našich zážitků. Po tréninku jdeme na kolo, zaplavat si nebo hrajeme různé hry. Hodně se přitom nasmějeme a taky je čas na povídání. Jsem pro něho vlastně bezpečným a důvěryhodným kamarádem, se kterým má nabité zážitky. Nastavuji mu hranice, učím ho brát ohledy na ostatní a usměrňuji ho, aby si později dokázal najít kamarády ve své vrstevnické skupině. Z pozice muže je to ideální, protože maminka se s otcem Pavlíka rozvedla. A ta při výchově syna potřebuje chlapa jako sůl, stejně jako on potřebuje chlapa vedle sebe - jako ostatní kluci ;-)   

Anna (65)

Anně je 65 let. Má dceru a vnučku. A maminku, která ale ve svých 88 letech trpí demencí. S dcerou má paní Anna vleklé problémy prakticky už doby jejího dospívání. Dcera paní Annu zavrhla a žije svůj pochybný život. Vnučku i její senilní matku proti ní navádí. Paní Anna je vlastně sama. Ale teď už ne. Několik měsíců se vídáme, je ráda, když si může s někým popovídat, někomu zavolat, někomu napsat, někomu, kdo ji neobviňuje, ale naopak se snaží pochopit a být oporou. Nejraději mám, když paní Anně přivezu květiny a vidím pak, jak má radost, když je ode mě jako od muže přebírá. Úplně ožije a já se přesvědčuji, že moje práce má opravdu smysl. A přitom i díky takové maličkosti :-)     

Radek (43)

V minulosti měl Radek psychické problémy. Přišel o práci a dlouho trvalo, než se dokázal opět postavit na vlastní nohy. Přátele nikdy neměl. Jen svou sestru, která ho občas navštíví, ale má také své starosti. Začali jsme se stýkat na žádost sestry. Hned od první schůzky jsme si rozuměli, ale bylo vidět, že Radek má problém začít vůbec někomu důvěřovat. Hodně lidí mu v životě ublížilo včetně těch nejbližších. Přesto se časem osmělil. Pomáhal jsem mu s hledáním práce a zařizováním nového bydlení. Dokonce se s mojí podporou vrátil ke svému dřívějšímu koníčku - jízdě na kole. Mým autem se střešním nosičem na kola jsme se vypravili do prodejny kol, kde si koupil úplně nový bicykl, ze kterého měl velkou radost. Poradil jsem mu, jaké cyklistické vybavení by si měl pořídit. A pak už nám nic nebránilo společně vyrazit na cyklovýlet :-) Teď už máme za sebou nespočetně schůzek, setkáváme se dál a máme hodně zážitků. Je fajn vidět, jak si začal užívat život :-)